Guitar Pro 6 - Krása není všechno

V současnosti asi nejoblíbenější a nejrozšířenější program pro zápis a přehrávání tabulatur Guitar Pro, se dočkal v loňském roce již své šesté, výrazně vylepšené verze. Pokud se chcete dozvědět více o tomto šikovném programu, můžete si přečíst recenzi předchozí verze. Nyní se však zaměříme na novinky a vychytávky, které přínáší Guitar Pro 6.

Nová generace – Guitar Pro 6

Zbrusu nový kabát

Jak již z titulku vyplývá, GP6 oproti svému předchůdci shodil škaredý a zastarale působící kabát a navlékl se do zbrusu nového slušivého kožichu. Šedivá barva působí překvapivě vzdušně, ikonky a tabulatury mají moderní uhlazený vzhled a celkově máte pocit, že používáte program na úplně jiné úrovni než původní Guitar Pro 5. Zdání však může klamat. Pojďme se ale podívat na zvukové novinky, kterými nová šestka rozhodně nešetří.

Pracovní prostředí GP6

Snímače, aparáty, efekty

Přiznám se, že se hraní věnuji na aktivní úrovni již několik let, a proto jsem vřele uvítal vylepšené zvukové možnosti, které GP6 nabízí. Při vkládání nového instrumentu můžeme vybírat z několika druhů kytar (u elektrických typ Strat, Les Paul, Jazz…) nebo baskytar, ale nyní nově i z polohy snímačů (single-humbucker, krk-kobylka), dále pak můžeme velmi široce nastavovat zvukové možnosti výběrem aparátů (11 kytarových a 3 basové). Výběr je velmi přehledný, dokonce můžete měnit ekvalizaci, zkreslení, hlasitosti preampu apod. a také můžete přidat nějakou tu efektovou krabičku. To všechno vypadá moc krásně, ale ve výsledku se dostaví velké zklamání. Ano, RSE (Realistic Sound Engine) sice pokročil mílovými kroky kupředu, ale ve výsledku je velmi obtížné z elektrické kytary dostat dobře znějící zvuk (akustika, bicí a basy jsou bez výtek). Nastavováním aparátu a zvuku tak strávíte příliš mnoho času a ve finále zapomenete na prvotní účel Guitar Pro, tedy jednoduše a rychle zapisovat taby. Osobně bych se klidně spokojil s pár instrumenty a zesilovači, bez možnosti ekvalizace, pokud by byly kvalitně zpracované, a to proto, že zvukově je RSE dobře zpracováno, ale stále velmi daleko od skutečných aparátů.

Aparáty, efekty, ekvalizátory

Hezké, ale zbytečné hrátky

Tyto zvukové možnosti mi tak přijdou poněkud zbytečné. Proč bych měl trávit hodiny laděním zvuku, ekvalizace, dokonce nastavováním masteru a kompresoru, když zapisuji pouze tabulaturu? Tento program přeci nelze považovat za software určený k nahrávání hudby, tak jako tomu je například u POD Farmu, či Amplitube apod. U těchto programů jsou naopak rozmanité zvukové hrátky ku prospěchu.

Mám trochu obavy, že právě takto to dopadá, když kapely na vesnických zábavách ve dvou členech hrají na pět nástrojů a zbylé tři suplují právě virtuální instrumenty, díky svým rozmanitým zvukovým schopnostem. Zde musím pohrozit prstem, neboť takto se přece hudba netvoří!

Nástrojová lišta

Rozpačité pocity

Poslední verze Guitar Pro tak ve mně zanechává stále rozpačité pocity. Tento program používám velmi často, ale po několika šancích jsem se nakonec vrátil zpět k páté verzi. Nevypadá sice tak hezky a RSE zní více jako vylepšené polyfonní melodie, ale oproti GP6 je mnohem rychlejší a především mnohem účelnější. Možnost ukládání ve starším formátu GP5 je spolu s dalšími formáty skryta pod funkcí „exportovat jako“, v opačném případě přehrávání starších tabů v GP6 nastavuje přednastavený set aparátu, či efektu.

Pětka nebo Šestka?

Ve výsledku je tak Guitar Pro 6 mírným zklamáním a zářným příkladem toho, že krásný vzhled a nespočet nových funkcí nemusí vždy znamenat krok kupředu. Hudebník, který chce rychle a kvalitně zapisovat taby tak nejspíš zůstane u Guitar Pro 5. I přes tyto nedostatky však šestka zůstává kvalitním a zatím nepřekonaným programem co se zápisu tabulatury týče. V celkovém hodnocení, především ve srovnání se svým starším bratříčkem, ale dopadá pouze lehce nadprůměrně.

Na oficiálních stránkách programu, přijde plná verze na 60$.

Hodnocení redakce:  65 %