AMD Ryzen – Proč je úspěch nové generace procesorů tak významný?

Sponzorované odkazy

AMD Ryzen – Proč je úspěch nové generace procesorů tak významný?

Až do února 2017 nemělo AMD v nelítostném konkurenčním souboji s odvěkým sokem v podobě Intelu pořádnou odpověď. Architektura Bulldozer nepřinesla kýžené výsledky a čekalo se na spásu. Tou je, jak ukazují měření, testy a prodeje, právě nová architektura AMD Zen, na níž jsou postavené procesory Ryzen. Řeč bude nejenom o důležitosti tohoto milníku pro další vývoj segmentu CPU, ale také o zajímavostech ze samotného vývoje.

Úpadek a „nadějný“ Bulldozer

Zatímco Intel vkládal v roce 2003 dostupnou energii do vývoje architektury NetBurst, na níž je postavena rodina nechvalně známých procesorů Pentium 4, AMD tou dobou přišlo se zcela novou architekturou Athlon 64, která jako první mezi běžně dostupnými procesory využívala 64 bitové instrukční sady AMD64, jinak známé jako x86–64. Správný zářez ve správný čas.

Logo architektury ZENLogo architektury ZEN

Karta se ale obrátila v dalších generacích, kdy Intel opustil již zmíněný NetBurst a vypustil na světlo světa architekturu Core, která slouží jako základ současných procesorů Intel Core i3, i5, i7 a nověji také i9. Posledním výrazným oživením pozice AMD měl být příchod architektury Bulldozer, která byla vytvořena zcela od čistého stolu. Při prodejích se očekává úspěšnost a návrat prostředků investovaných do samotného vývoje architektury, který trvá minimálně 4 až 5 let. Bohužel Bulldozer spolkl mnoho prostředků a výsledek byl velikým zklamáním, které ani zdaleka nenaplnilo velkolepá očekávání. Co ale dál?

Cílem bylo zvýšit výkonnost při zachování příkonuCílem bylo zvýšit výkonnost při zachování příkonu

V rámci životnosti architektury Bulldozer byla postupně zapracována vylepšení v evolučních generacích této architektury. Ovšem v roce 2012 stálo AMD před důležitou otázkou. Pracovat dále a důsledněji na vývoji architektury Bulldozer, nebo znovu podniknout risk a začít od čistého stolu?

Od začátku, důsledně a s nejistým výsledkem

Představitelé AMD se přiklonili k vývoji zcela nové architektury, která měla nést jméno ZEN. Jejím cílem bylo vrátit AMD konkurenceschopnost především v oblasti výkonných procesorů, tedy v oblasti high-endu. Vývoj nové architektury započal v srpnu 2012 a zastřešil jej tým pod vedení Jima Kellera a Michaela T. Clarka. Zatímco Keller přišel po více jak deseti letech zpět do AMD a v roce 2015 firmu opět opustil (vstříc vývoji autopilota automobilky Tesla), Clark dotáhl novou architekturu do cíle a v AMD působí nepřetržitě od roku 1993. Oba inženýři ovšem sehráli klíčovou roli ve vývoji Zenu.

Z hlediska vývoje nicméně Zen není průkopníkem v nových technologií, ale drží se vskutku při zemi. V mnoha rozhovorech Clark zdůrazňuje, že v rámci vývoje Zenu hledali optimální konstelaci poměru příkonu, frekvence a výpočetního výkonu. Postupnými krůčky a svědomitými vylepšeními posouvali inženýři novou architekturu vstříc k lepší efektivitě a konkurenceschopné škálovatelnosti výkonu.

Blokové schéma architektury ZenBlokové schéma architektury Zen

Prvotním cílem bylo vytvořit architekturu, která nabídne 40% zvýšení výkonu. Přestože AMD je zkušeným hráčem ve vývoji, novinkou při vývoji Zen architektury byl speciální tým věnující se od prvopočátku čistě jen příkonu. Postupnými iteracemi založenými na zpětné vazbě jsou tak přidávány, nebo vyškrtávány bloky. Krok za krokem se tak hledá průnik, který je blízky ideálnímu průniku vlastností s cílem maximální efektivity. Přestože Zen zdaleka není průkopníkem, nabídl celou řadu technik, které celou architekturu příhodně optimalizovaly.

Stagnující výkon a vysoká cena

Z hlediska koncového zákazníka je absence konkurence přirozeně nevýhodná. Intel v posledních generacích svých procesorů výrazně zapracoval na efektivitě, nicméně nárůst výkonu nebyl nijak zásadní. Ani cenová politika nestála zrovna v nejpříznivějších oblastech. Příchod Zenu a procesorů Ryzen ovšem rozvířil relativně stojaté vody trhu s CPU. Intel představil i9, poskytl HyperThreading (jednoduše řečeno vícevláknové zpracování strojových instrukcí) i do nižších tříd procesorů, které tuto technologii dříve neměly. Patří mezi ně například rodina procesorů i3, nebo low-end Pentia.

Nová architektura, nový design… A musejí být i nové větráčky!Nová architektura, nový design… A musejí být i nové větráčky!

V současnosti se portfolio procesorů AMD založených na architektuře ZEN skládá z nejvýkonnější řady Ryzen Threadripper (TDP 180 W) následované výkonnou řadou Ryzen 7 pro náročné uživatele, standardní řadou Ryzen 5 pro běžné uživatele a pro ty nejméně náročný Ryzen 3. Není třeba se zastavovat nad podobností s číslováním Intelu. Princip je totiž zcela totožný – tedy na vrcholu i9 a i7, pro náročnější uživatele i5 a pro ty nejméně náročné i3.

Ryzen 2000 – nová generace za rohem

AMD má velmi dobře nakročeno stát se opět plnohodnotným konkurentem Intelu. Prvotní problémy s určitou nekompatibilitou nových procesorů s operačními systémy AMD aktivně řeší, či už vyřešilo a nyní je v plném vývoji již druhá generace Zenu. Zatím není známo příliš informací, ovšem jasný je posun výrobního procesu z 14nm na 12nm. Různě skloňované termíny vydání nové generace se v současnosti pohybují v rámci prvních dvou kvartálů roku 2018.

Zdroje: EE Times, ExtremeTech, Wikipedia) , Computerworld, PCMag, Gamersnexus.net

Článek AMD Ryzen – Proč je úspěch nové generace procesorů tak významný? byl publikován 3. ledna 2018 v 05.00 v rubrice Technologie. Autorem článku je Ondřej Dostál. Pro diskusi slouží komentáře (0).

Prosím čekejte ...
Prosím čekejte ...
Prosím čekejte ...