Kyberkriminalita aneb Internet jako kriminální ráj

S příchodem internetu se objevila také kyberkriminalita, o které v masových médiích slýcháváme snad každý den. Co to ale ta kyberkriminalita vlastně zač a k čemu je vlastně dobrá? To vše si nyní srozumitelně rozebereme.

Kyberkriminalita

Kyberkriminalita je protizákonné jednání skrze internetové rozhraní. To zahrnuje jednak hackování bankovních, emailových a jiných účtů, tedy útoky na konkrétní osobu, jednak pak mohou být výpady zaměřeny na určité společnosti, webové stránky či servery. Mnohdy je takový akt učiněn za účelem získání financí, vykonání osobní pomsty. Dnes se však zaměříme především na využívání takových útoků coby formu protestu. Počítač a připojení k internetu má dnes doma prakticky každý (pokud nepočítáme země s extrémní chudobou). Takový útočník se pak v teple domova před monitorem cítí velice bezpečně a k nezákonným činům tak nemá daleko.

Anonymous

Kyberkriminalitu jako vyznání svého znepokojení využívá zejména hnutí Anonymous. Jeho členové se obvykle pokusí nejdříve najít jakoukoliv chybu v bezpečnosti stránky. Skrze takovou mezeru se jim pak často daří vytáhnout data serveru, mezi kterými bývají citlivé údaje (někdy i prokazatelné důkazy korupce). Pokud se však nezadaří a žádná chyba není nalezena, Anonymous použijí osvědčenou metodu – DDoS útok. DDoS je útok, jehož provedení nelze prakticky zabránit. Spočívá v přetížení cílového serveru zasíláním obrovského počtu požadavků. Cílová stránka pak nestíhá takové množství zpracovávat a buďto je velmi zpomalená (až nepoužitelná), nebo rovnou celý server spadne. Záleží samozřejmě na síle útoků, kterou udává především počet útočníků.

Druhý pohled

Bohužel/bohudík není dopad útoků takový, jaký by si útočníci mnohdy představovali. Při DDoS útoku, což je zřejmě nejčastější technika útoku, je jen otázkou času, kdy bude webová stránka plně provozuschopná. Jakékoliv problémy musí řešit technici, správci, nikoliv ti, proti kterým je takový protest prováděn. Negativní dopad má nefunkčnost stránky na běžné uživatele, kteří vlastně za nic nemohou. Útočníci jsou navíc často snadno vystopovatelní skrze IP adresu (tj. jakési umístění počítače na světě). Ta lze sice určitým způsobem změnit, značně to však oslabí sílu útoku. Samotné komplikace s www stránkami samozřejmě nic nevyřeší a někdy za nimi sotva někdo vidí nějaký názor či vzdor. Zde svou práci odvádí média, které s útokem obeznámí občany, takže ti pak ví, kdo a proč stránky zhodil. Důležité je říci, že Anonymous je nehierarchické hnutí, které nemá nikoho, kdo by všechny spolčoval, udával cíl nebo mluvil za všechny anony (anon = člen anonymous). Nikdy tedy nelze najít cíl celého hnutí, ale maximálně jen určitých skupinek.

Policie ČR

Česká policie na svých stránkách zavedla 1.8. 2012 online formuláře, díky kterým mohou uživatelé snadno a rychle nahlásit jakékoliv protizákonné jednání. Vyjádřil lze samozřejmě také pouhé podezření. Nemusíte se přitom bát, že by váš vzkaz někam „zapadl“ nebo ho policie vůbec neřešila. V poměrně krátké době, tj. zhruba do 24 hodin obdržíte děkovný email přímo od policie, která tak dává najevo, že případ převzala a bude jej řešit. Formulář najdete zde.

1

Vnímání

Kyberkriminalita může být vnímaná jako jakýkoliv jiný zločin – tzn. je to něco špatného, zlého, za což musí následovat trest. Jiní však tvrdí, že jejich práva jsou omezována zákonem a tak využívají kyberkriminalitu, aby si zajistili dle jejich názoru pravou spravedlnost nebo alespoň dali najevo svůj názor. Kdo má pravdu lze jen těžko rozsoudit, neboť každý danou problematiku vnímá jinak. Situaci by však znatelně mohla změnit vláda, která by proti kyberkriminalitě začala tvrdě jednat.