RealPlayer 14 - Multimediální přehrávač nové generace

Multimediální přehrávač v dnešní době neslouží jen k přehrávání audio a video záznamů. Mezi požadavky uživatelů totiž přibylo mnoho specifických funkcí a nástrojů. Konkurence je tvrdá, což je pro běžné uživatele relativně dobrá situace. Na výběr je opravdu mnoho produktů. Otázkou ale zůstává, který z nich stojí za to. Uvidíme, jestli se vyplatí používat známý přehrávač RealPlayer v současné čtrnácté verzi.

RealPlayer 14 pod drobnohledem

Multimediální přehrávač RealPlayer, který se vryl do podvědomí uživatelů již v roce 1995, nabízí opravdu nepřeberné množství nadstandardních nástrojů. Pojem multimediální přehrávač už není zcela na místě. Je to sice stále jeho hlavní úkol, ale nazval bych ho spíše multimediálním centrem. Přehrávání video i audio záznamů probíhá bez jakýchkoliv problémů a to bez potřeby instalace kodeků. Specialitkou programu je samozřejmě přehrávání formátu .rm (RealMedia), což je formát vyvinutý speciálně pro potřeby RealPlayeru. Samozřejmostí jsou rozsáhlé možnosti v oblasti organizace multimédií. K tomu slouží povedená knihovna, díky které je možno jednoduše tvořit i playlisty. Oceňuji i možnost exportu multimediálních dat na různé on-line služby, počínaje Facebookem a konče třeba video portálem YouTube.com. Někteří jazykově méně znalí uživatelé možná narazí na malý nedostatek RealPlayeru. Tím nedostatkem je absence české lokalizace. I když si koupíte RealPlayer Plus, české lokalizace se nedočkáte.

Uživatelské rozhraní

RealPlayer obsahuje jednoduchý internetový prohlížeč, který umožňuje práci s on-line službami poskytovanými nejen samotným serverem Real.com. Díky tomu můžete poslouchat třeba internetová rádia. Velmi zajímavou funkcí je stahovací klient RealPlayeru. Jestliže se vám líbí nějaké video na webu a chcete si ho stáhnout, RealPlayer zobrazí decentní vyskakovací odkaz, který vám umožní v okamžiku stáhnout téměř jakékoliv video. Jak říkám, tato funkce je vyřešena velmi decentně a je opravdu praktická.

Stahování videí

Instalace a první spuštění

Vlastnosti programu máme za sebou, nic nám tedy nebrání se pustit do instalace. Nejdříve je potřeba půl megabajtový klient, který vám stáhne aktuální instalační balíček. K instalaci je tedy nezbytné připojení k internetu. Chcete-li změnit přednastavené možnosti instalace podle vlastního uvážení, stačí rozkliknout tlačítko Options. Zastavím se u položky Downloading & Recording, která je spojena s možností přímého stahování videí z internetu. Po dokončení instalace vás ještě čeká registrace produktu, která se skládá z jednoho povinného a jednoho nepovinného kroku. Tím povinným krokem je volba licence, o nichž však budu podrobněji mluvit později. Zcela bezplatná licence je jen Basic RealPlayer, která vám zpřístupní jen základní možnosti přehrávače.

Nastavení instalace

Další krok v registraci produktu není povinný a můžete jej s klidem přeskočit. Pokud se jimi chcete zabývat, slouží jen k on-line registraci účtu, případně k přihlášení k existujícímu účtu. Nyní se dostáváme k samotnému uživatelskému rozhraní RealPlayeru. Při prvním setkání vás může vylekat relativně složité uspořádání. Naštěstí prostřednictvím nejvýše položené nabídky můžete přepnout například do režimu přehrávání, kde okno s prohlížečem nahradí obraz přehrávaného videa, případně vizualizace v případě hudby. Mimo to můžete přepínat i do hudební knihovny, kde si velmi jednoduše lze spravovat veškeré audio záznamy v počítači, anebo do vypalovacího asistenta.

Hudební knihovna

Zpět ale k výchozí záložce Online Guide. Tato část zastává pozici jakéhosi jednoduchého prohlížeče s domovskou stránkou Real.com. Jeho prostřednictvím můžete surfovat napříč obsahem spojeným s RealPlayerem, není žádný problém zavítat i na otevřený internet. K tomu tento prohlížeč ale opravdu není určený. Nepočítám-li tedy záložku Online Guide, je RealPlayer vcelku přehledný a svým způsobem nevybočuje z dnešních standardů.

Online Guide

Pozor na licence

Jak jsem v předešlé části slíbil, zmínka padne i na účet rozdílných licencí. Dělí se nejen podle ceny, ale logicky i podle „vybavenosti“. Nejprve se zaměřím na základní bezplatnou licenci Basic RealPlayer, u které nenaleznete například pokročilé nástroje pro vypalování, rychlejšího stahovacího klienta, možnost běhu programu v liště bez otevřeného okna, nahrávání zvuků z mikrofonu apod. Základní verze však nabízí hromadu funkcí zcela bez jakéhokoliv poplatku. Základní funkci, tedy přehrávání multimédií, zvládá i bez placení. Abych nezapomněl, v základním RealPlayeru totiž chybí například pokročilejší ekvalizér či třeba vypalování MP3 souborů na CD. V mnoha konkurenčních přehrávačích jsou tyto naprosto základní funkce zcela zdarma. Celý program je vlastně protkaný reklamou a odkazy na přestup na verzi RealPlayer Plus, která nabízí mnoho různých nadstandardních funkcí. Stále je zde ale otázka, jestli se přestup, jenž vás jednorázově připraví o celých 35 eur, vyplatí. Zmíním se ještě o službě RealMusic, která se zabývá zpoplatněným on-line obsahem.

Volba licence

Hodnocení

Dostali jsme až k úplnému závěru. Co říci? RealPlayer je přehrávač plný paradoxů. Nabízí výborné funkce, lehké a relativně praktické uživatelské rozhraní a mnoho dalšího i v bezplatné verzi. Problém vidím spíše v absenci některých základních funkcí, které jsou v konkurenčních produktech samozřejmostí i bez placení. O to horší je i fakt, že s vybízením ke koupi RealPlayeru Plus se setkáváte téměř na každém rohu. Mnoho funkcí z verze Plus je sice naoko zpřístupněno, jenže jakmile ji chcete použít, objeví se vám okno s přechodem na placenou verzi. Velkou výhodou RealPlayeru je bezesporu jeho multiplatformní vývoj. Příliš tedy nezáleží na tom, jaký systém provozujete. Na závěr menší shrnutí. Základní záležitosti zvládá RealPlayer i bez placení. Líbí se mi i propracovaná knihovna multimédií, která je vynikající i v bezplatné verzi Basic. Na druhou stranu, jestliže požadujete pokročilejší funkce a nechce se vám za ně platit, poohlédněte se raději po jiném přehrávači.

Moje hodnocení:  40 %