Petr Pedro: Jsem tak trošku přerostlý dítě, natáčím a komentuji herní videa

Populární YouTuber, spoluautor knihy Já, Jůtuber a také hudebník Petr Pedro, který provozuje především herní kanál PedrosGame, odpovídal na otázky v rozhovoru zaměřeném na českou YouTube scénu a dění okolo ní.

Hráčům a pravidelným divákům české YouTube scény Tě představovat nemusím. Jak by ses ale v krátkosti představil čtenářům, kteří nejsou zasvěceni do tohoto tématu?

Ahoj, jmenuju se Petr. Je mi dvacet devět a půl a jsem normální chlap, který má ženu, dva syny, práci a hypotéku. Mimo to také v rámci toho, že jsem tak trošku přerostlý dítě natáčím a komentuji herní videa, který následně nahrávám na server YouTube a kde tím bavím statisíce lidí.

Přetočme čas zpět do ledna 2012, kdy si začal svým prvním Let's Playem sandboxové hry MineCraft. Co tě na úplném začátku vedlo k natáčení Let's Playů (LP) a proč jsi začal právě MineCraftem?

Asi jako u většiny kolegů jsem začal sledovat lidi, kteří už tento styl videí natáčeli a protože jsem měl tehdy ještě dostatek volnýho času, rozhodl jsem se, že to zkusím také a od té doby jsem už nepřestal. Minecraft byl tehdy na totální špičce sledovanosti a mě samotnýho hodně zaujal, o čemž svědčí i fakt, že ta série, kterou jsem v lednu 2012 zahájil a odstartoval tak svojí YouTube kariéru, stále pokračuje.

Nechal si se inspirovat nějakým českým či zahraničím YouTuberem a jak moc tě to případně ovlivnilo?

Inspirace je super, je nezbytná a hlavně v začátcích mi moc pomohla, nicméně za poslední dva roky se u mě začala projevovat něco jako profesionální deformace, protože už vlastně vůbec na žádná herní videa nebo vlogy nekoukám. Vždy mrknu jen na moment, abych měl představu, jaké video bude a mám v odběrech dost lidí, abych měl přehled o tom, co je zrovna cool. Taky je důležitý to s tou inspirací nepřehánět a pokusit se najít nějakej vlastní styl komentování, humoru a vůbec obecně stylu videí.

Vedle stálých pořadů lze ve Tvém archivu nalézt také dlouhé živé streamy. Jaké největší rozdíly vnímáš v živém streamu a pořadu ze záznamu (LP, vlogy atd.), který před publikací ještě prochází dodatečnými úpravami?

Živé streamování her mám moc rád. Hlavní rozdíl je v tom, že je to interaktivní. Člověk si nemusí povídat jen sám se sebou, jako když komentuje hru, ale může se bavit při hraní i s diváky, reagovat na ně a stejně tak to funguje opačně. Je to více intimní a asi i zábavný.

V čem spočívá příprava na zmíněné pořady ze záznamu a na živé streamy? Píšeš si nějaký scénář, či prostě sepíšeš třeba jen několik hlavních bodů a pak improvizuješ?

Poslední dobou, hlavně u nějakých vlogových videí, si občas napíšu nějakou rámcovou osnovu, ale co se týče herních videí nebo streamů, tak tam je to nemožné a hlavně nevhodné. Tyhle videa musejí být založeny na spontánních reakcích a naprostý improvizaci, co se týče samotnýho komentování. Nicméně musím zmínit, že se na videa samozřejmě připravuji. V Minecraftu například musím vymýšlet, co vlastně budu dělat, protože tam není stanovený příběh. Navíc tam musím shromáždit potřebný suroviny a taky si ujasnit, jak vlastně to, co chci udělat, udělám. Tohle může klidně zabrat i několik hodin. Na jiné herní videa se ale taky připravuji. Když třeba vyjde nová hra, je dobrý, si jí pár hodin zahrát, zjistit si nějaký info a pak teprve natáčet, aby samotný video mělo hlavu a patu.

Dlouhé živé streamy trvající stovky minut jsou bezesporu specialitou. Liší se nějak Tvá příprava na tyto streamy oproti standardním pořadům a jak vnímáš náročnost s přibývajícím časem trvání pořadu?

Příprava na streamy je obecně poměrně nenáročná. Pokud mají trvat dlouho, je dobrý, rozmyslet si dobře čas, kdy chci stream udělat a zcela jednoznačně je skvělý, zavolat si na pomoc nějaký kolegy a kamarády, protože s nima to nejen uteče rychleji, ale taky je to jednoduší.

Existuje nějaký Let's Play, vlog či živý stream, na který by si byl z libovolného důvodu obzvláště pyšný?

Asi bych mohl zmínit poslední dlouhý stream, který jsem dělal a který trval 400 minut, který jsem uspořádal jako poděkování za překročenou hranici 400 000 odběratelů na YouTube, ale obecně asi nemám žádný výjimečný stream. Z vlogů bych mohl vyzdvihnout třeba poslední prank, který už má přes 500 000 zhlédnutí a z herních videí je toho tolik, že kdybych to měl jmenovat, určitě by to nikdo nedočetl do konce.

Koncem září si publikoval zatím poslední díl série věnované české Mafii 2. Slaví u tvého publika hry z české produkce větší ohlas než ty od zahraničních vývojářů, nebo rozdíl v původu nijak zásadně nevnímáš?

Nějaký zásadní rozdíl v tomhle ohledu určitě nevnímám.

Udržet YouTube kanál aktivní a s dobrou sledovaností znamená mnoho investovaného času. Máš ještě občas čas a především chuť si jen tak nezávazně zahrát nějakou hru? Pokud ano, co tě v poslední době baví nejvíce?

Nemůžu ani náhodou říct, že mě hraní nebaví, ale jen tak nezávazně už nehraju. Buď to točím a nebo se připravuji na natáčení, ale jen tak jsem si nezahrál už hodně dlouho. Hraní her se pro mě vyvinulo tak, že k tomu prostě potřebuji točit a komentovat, aby mě to bavilo.

Máš nějakou herní sérii, na kterou nedáš dopustit? Myslím tím sérii, která tě stále baví a nebo na ni velmi rád vzpomínáš.

Série na kterou nedám dopustit je jednoznačně moje první série, kterou jsem zahájil už v zmíněném lednu 2012. Je to klasická Minecraft série bez módu, která už má k dnešnímu dni 181 dílů a stále je jedna z nejpopulárnějších na mém kanále.

Úspěch slaví YouTuběři po celém světě, nejenom u nás. Co vidíš jako základ úspěchu velkého přílivu diváků? Můžeme srovnat například YouTube scénu a klasickou televizi, pokud to tedy jde.

Určitě to srovnání jde udělat. Já sám vnímám televizi jako něco, co je mimo můj obzor. Koukám tam na známé tváře lidí, o kterých nic nevím a který neznám. Navíc na to musím koukat pouze v určitý čas. Divák a fanoušek nějakého YouTubera ho vnímá jako kamaráda, zná ho, ví jaký je a co od něj přibližně čekat. Navíc si jeho videa může pouštět kdykoliv se mu to hodí.

V nedávné době vydal český Forbes článek o 77 nejvlivnějších Češích na sociálních sítích. Umístil jsi se na krásné 23. příčce. Myslíš si, že má česká scéna YouTube velký vliv na své publikum? Na jaké publikum například svými videi konkrétně cílíš Ty?

Když jsi zmínil ten článek, neodpustím si o něm zmínit alespoň to, že je minimálně rozporuplný, protože některá umístění mi přijdou při nejmenším zvláštní. Nicméně ano, YouTube tvůrci mají na své publikum skutečně obrovský vliv. Do určité míry, i když mi to v mnoha případech přijde docela zcestný, totiž mohou působit jako vzory. Každopádně já necílím na žádný publikum – prostě točím to co chci, co mě baví a snažím se vždycky o upřímnej přístup.

V této spojitosti se nahrává otázka, jaký máš názor na své kolegy z YouTube? Co ti na české komunitě přispěvatelů (nikoli fandů a diváků) na YouTube nejvíce vadí, a co by bylo dobré změnit?

Já bych asi nic neměnil. Ono to ani nejde. Nemůžu říct, že by mi něco vadilo a zároveň nemůžu ani říct, že bych byl totálně spokojenej. Jako v každý komunitě lidí, co se věnují stejný věci a co se tu a tam potkávají, panujou mezi nějakýma lidma neshody, ale to mi prostě přijde přirozený, takže to beru spíš jako fakt a né jako problém, co by se měl měnit.

Jak se stavíš k vulgárním výrazům používaným v rámci pořadů na YouTube? Myslíš si, že to pro diváky toho audiovizuálního média znamená problém?

Myslím, že do určité míry ano, ale asi je na každým tvůrci, aby si tak trošku sáhl do svědomí, protože je jasný, že ačkoliv komunita starších diváků na YouTube stále roste, pořád je doménou především dětí. Občas nevím, jestli se smát nebo brečet, když někdo tvrdí, jak má na YouTube drtivou většinu dospělých fanoušků, že na něj koukaj dospělý a nebo že točí obsah pro dospělý a jestli na něj kouká nějaký dítě, je to jeho problém. Už vidím dvanáctiletýho kluka, kterej si při registraci na YouTube skutečně zadá, že je mu dvanáct…

Podívejme se nyní na diváky české YouTube scény. Jaké největší neduhy a problémy v této komunitě vidíš?

Největší problém je ten, že jsou velmi často lehce zmanipulovatelní a nechají se opít rohlíkem, čehož strašně moc tvůrců využívá. Samozřejmě chápu, že je to občas do určitý míry nezbytný, ale na to, co si občas někdo dovolí, často koukám s otevřenou pusou.

Co akce spojené s českou YouTube scénou probíhající napříč celou republikou? Jak často se jich účastníš a jak vybíráš, na kterou jet a kterou pro změnu vynechat?

Vybírám si spíše podle času a nálady, protože je jich fakt hodně. Obecně ale taky musím říct, že mám tyhle akce celkem rád, protože se potkám se skutečnýma lidma a vždycky si tak uvědomím, že netočím jen pro nějaký uživatele, ale pro reálný lidi, a to mi vždycky dodá ohromnou chuť do dalšího natáčení.

Na videích si v poslední dobou často vidět s Tvým YouTube kolegou Housem. Navázali jste spolupráci až v rámci YouTube, nebo se znáte z doby před tvým působením na YouTube?

No, nejprve jsem díky YouTube navázali kamarádství a tu a tam spolu něco natočíme. Nejsme ani tak YouTube kolegové a občasní spolupracovníci, jako spíš kamarádi.

Jaký máš vlastně názor na vzájemný spolupráci mezi YouTubery? Přispívá to kladně k rozvoji celé komunity?

Jednoznačně ano. Vzájemná spolupráce je to nejlepší, co se dá pro rozvoj kanálu a komunity tvůrců udělat.

Společně s dalšími YouTubery chystáte vydat knihu Já, JůTuber, ke které si v nedávné době na kanále PedrosGame publikoval pozvánku na slavností křest 1.11.2015 v Praze. Co by si v krátkosti o této knize řekl?

Knížka Já, JůTuber je první českou knížkou o českém YouTube a čtenář v ní může najít poměrně hodně košatej a rozsáhlej smyšlenej příběh Manuela Středy, který se z outsidera díky YouTube stane oblíbeným. Najdou se tam taky nějaký návody, tipy a triky, jak svojí tvorbu a obecně YouTube kanál zlepšit a mimo to tam jsou rozsáhlý rozhovory s YouTubery, kteří se na knížce podíleli.

Od pořadů založených na herní tématice si založil také kanály PedrosFun a PedrosVoice. Jaký mají tyto pořady úspěch oproti tvému hlavnímu kanálu PedrosGame?

Samozřejmě mají úspěch velmi malý, ale není to zapříčiněno obsahem a jeho formou a kvalitou, ale kvantitou, protože na obou mých vedlejších kanálech videím video maximálně jednou za uherskej rok.

Plánuješ v nadcházející době větší plány s tvými sekundárními kanály?

Ano, rád bych začal nějak pravidelně přidávat videa na svůj vlogový a sportovní kanál, ale obecně je poslední dobou toho volnýho času málo a samozřejmě je pro mě prioritní můj hlavní kanál, na který také určité formáty vlogů dávám.

Jak velkou vidíš důležitost propojení YouTuberského kanálu se sociálními sítěmi, jako jsou Twitter či Facebook? Přinášejí mnoho nových fanoušků, nebo jde čistě o doplňkové zdroje potenciálních diváků?

Nové fanoušky asi určitě nijak zvlášť nepřinášejí, ale taky bych je rozhodně nenazýval doplňkové. Díky nim se diváci dozví jednoduše a rychle spoustu věcí nejen ohledně natáčení, ale například i ohledně osobního života. Je to prostě nedílná součást celku.

Krátce ještě odbočíme k zahraniční YouTube scéně. Máš vedle svého kanálu ještě čas sledovat zahraniční scénu? Hledáš v zahraničí případně nějakou inspiraci?

Občas zkouknu nějaká cestovatelská videa, někdy se letmo podívám na nějaký ten vlog a před spaním si pouštím ASMR videa, což jsou videa, ve kterých lidí šeptají (je to hrozně uklidňující). Obecně se tedy dá říct, že ano, stíhám sledovat to co potřebuju a nějakou tu inspiraci taky nasbírám.

Anglicky mluvící základna hráčů je jednoznačně početnější. Nepřemýšlel si někdy alespoň o zkoušce anglicky mluveného Let's playe či jiného pořadu?

Přemýšlel, ale vždycky tak maximálně 5 vteřin, protože si hned vzápětí uvědomím, že moje angličtina není ani blbou náhodou na takový úrovni, abych zvládl spontánně odkomentovat třicetiminutový herní video, což je pro hodně lidí náročný i v rodném jazyce. Mimo to, i kdybych to zvládl, je konkurence v zahraničí tak silná, že prosadit se tam, by chtělo značnou dávku štěstí, který jsem si dost možná už vyčerpal.

Měl bys na závěr našeho rozhovoru nějaký vzkaz pro naše čtenáře?

Určitě bych chtěl čtenářům vzkázat, ať neodsuzují YouTubery jako celek, ale ať si dělají případně názor na každého jednotlivě. Né všichni jsou vymstěný, vulgární  a hamižný děti. Určitě budu taky rád, když se třeba mrknou na můj kanál nebo na nějaký moje video – třeba se jim z nějakýho neznámýho důvodu zalíbí.

PS: Co ty a Plzeň? :-)
Plzeň má nejlepší hokejisty, nejlepší fotbalisty a nejlepší pivo na světě, takže super!

Díky za rozhovor. Přejeme mnoho stálých diváků a úspěšný další rozvoj YouTube kanálů.