Testy kompresí - 2. část

Úvod

Minule jsem naše komprese vyzkoušel ve vcelku nenáročných částech mého testu, ale teď jsem si pro ně připravil opravdu složité situace. Vzhledem k náročnosti testů jsem změnil pouze archivní formát TAR na GZIP TAR, což je vylepšená komprese TAR s jádrem postaveném na základu GZIPu.

Test – 4. část

Čtvrtá část testu byla opravdu náročná. Každá kompresí měla za úkol co nejvíce zmenšit jeden neutrální soubor (bez koncovky, přesně 1 gigabajt velký). Všem se to povedlo takřka na výbornou, soubor někteří dokázaly zmenšit na méně než polovinu, překvapivě vyhrál 7-ZIP, navíc s výborným předstihem oproti KGB, který činil necelých 22 megabajtů. Komprese GZIP TAR se bohužel umisťuje na posledním místě, stejně jako původní TAR, což je smutné. Překvapivě se zde nacházejí také komprese s totožnou velikostí výsledného archivu, jsou jimi JAR a BH. Samozřejmostí jsou výsledky včetně screenshootu, nacházející se zde:

7-ZIP – 445,592 megabajtů
KGB – 466,279 megabajtů
UHARC – 475,410 megabajtů
RAR – 561,799 megabajtů
ACE – 588,029 megabajtů
BH – 684,139 megabajtů
JAR – 684,139 megabajtů
CAB – 684,296 megabajtů
ZIP – 684,491 megabajtů
GZIP TAR – 686,013 megabajtů 

Test – 5. část

Určitě znáte PDF dokumenty a možná je i používáte. Tři PDF dokumenty včetně mnoha obrázků a jiných doplňků, měli za úkol zabalit naše komprese. Soubory měli dohromady 16,3 megabajtů, ale jak už je zvykem, fotky v PDF byly ve zkomprimovaném formátu (*.jpg) a PDF je samo o sobě také částečně komprimováno, i přesto je tyto komprese dokázaly zabalit a ještě o něco zmenšit. Konečně je zde možno vidět souboj několika kompresí, mezi kterými činí rozdíl velikostí jen 1 kilobajt. Výsledky si můžete přečíst o řádek níže.

KGB – 12,672 megabajtů
7-ZIP – 12,748 megabajtů
RAR – 13,265 megabajtů
UHARC – 13,326 megabajtů
CAB – 13,378 megabajtů
ACE – 13,476 megabajtů
ZIP – 13,954 megabajtů
BH – 13,955 megabajtů
JAR – 13,956 megabajtů
GZIP TAR – 13,963 megabajtů 

Test – 6. část

Na závěr testu jsem si připravil menší všehochuť. Jednalo se o 18,5 megabajtů velkých 40ti souborů nejrůznějších typů (*.bmp, x, ico, dds, sys, cat, inf, dbo, fpe, png, exe, ifo, bup, vob, log a gmk). Z výsledků plyne, že jsme se dočkali výborného stupně komprese u většiny souborů, kdy její míra byla vyšší než 99%. Pouze u již z části komprimovaného .exe souboru jsem zaznamenal až 60% velikosti původního souboru. Výsledky v klasickém formátu se nacházejí níže.

KGB – 6,447 megabajtů
UHARC – 6,871 megabajtů
7-ZIP – 6,965 megabajtů
RAR – 7,513 megabajtů
CAB – 7,576 megabajtů
ACE – 7,704 megabajtů
ZIP – 9,431 megabajtů
BH – 9,432 megabajtů
JAR – 9,437 megabajtů
GZIP TAR – 9,483 megabajtů 

Závěrečné výsledky a dosazení do kategorií dle cílových uživatelů.

Musím uznat, že se komprese utkaly úctyhodně, často jsou rozdíly velikostí výsledných souborů jen několik málo megabajtů, či dokonce kilobajtů. Aby vše bylo přehlednější, tak jsem si pro Vás na úplný závěr připravil výsledky v podobě grafu (vytvořeného za pomoci programu Microsoft® Excel + Word) a zařazení každé komprese do kategorií, závislých na cílovém uživateli. Graf můžete zhlédnout níže.

Jak jsem Vám již dříve slíbil, vytvořil jsem zasazení do kategorií dle cílového uživatele, díky kterým si lze mnohem snáz zvolit kompresi přesně na míru. Nuže, začneme.

7-ZIP (7-Zip)

Vítězem mého testu se překvapivě stal 7-ZIP, v což jsem ani nedoufal, nicméně jsem překvapen. Je rychlý, spolehlivý a má skvělí poměr kompresí. Mohu jej doporučit naprosto všem běžným uživatelům.

KGB (KGB Archiver)

Komprese KGB překvapivě nezvítězila, i přesto se jedná o unikátní kompresi, jejíž hardwarová náročnost je pro většinu lidí problém, tedy pokud chcete zabalovat s maximální mírou komprese, kdy je vyžadováno alespoň 2 GB paměti RAM. Další nevýhodou je doba zabalení, při provádění čtvrté části mého testu jsem čekal více než 2 hodiny. Doporučit bych jej mohl pouze těm nejnáročnějším uživatelům, kteří si potrpí na co nejmenší velikost výsledného archivu.

UHARC (WinUHA)

Do vítězství této komprese jsem vkládal možná až moc velké naděje, nicméně se umístila alespoň na dobrém třetím místě. UHARC vítězí především kvalitní mírou komprese a vcelku dobrou dobou zabalení. Její největší nevýhodou je především nemožnost zabalení více než dvou gigabajtů dat. Doporučuji jej mírně náročným uživatelům.

RAR (WinRAR)

Asi nejznámější komprese zvaná RAR se umístila na pěkném čtvrtém místě, což její reputaci nijak nezhoršuje. Je rychlá, rychle se rozbalující a navíc je rozhraní v programu WinRAR velmi přítulné. Tuto kompresi doporučuji všem uživatelům bez rozdílu náročnosti.

ACE (WinACE), CAB (Power Archiver 2008), ZIP (WinZIP), BH (Power Archiver 2008), JAR (PicoZIP)

Tyto komprese mezi sebou nemají nikterak velký rozdíl velikostí výsledných souborů. Všechny jsou takřka na stejné úrovni, liší se snad jen mírou komprese a její rychlosti, i když jen nepatrně. Mé doporučení směřuje opět k běžným uživatelům.

TAR + GZIP TAR (Power Archiver 2008)

TAR a GZIP TAR jsou naprosto rozdílní. TAR je pouze archivační formát, kralující rychlostí a multi-platformovitostí. GZIP TAR Vám nabídne pouze průměrnou míru komprese, ale vše zabalí velmi rychle. Doporučit je mohu lidem, kteří nemají moc času a své soubory potřebují zabalit co nejrychleji.

Závěr

No a jsme u konce, doufám, že se Vám mé testy líbily a přeji hodně zdaru do hledání komprese, která Vám padne přesně na míru.