Office Open XML vs. OpenDocument – Existuje vítěz?

Office Open XML a OpenDocument jsou stejně velcí rivalové jako Microsoft Office a alternativní kancelářské balíky. Pro ukládání kancelářských souborů byl zaveden jistý standard z důvodu snazší přenositelnosti. V dnešní článku tedy srovnáme dva nejznámější standardy – Office Open XML a OpenDocument.

Z každého soudku trochu

OASIS Open Document Format for Office Application, zkráceně OpenDocument či OpenDocument Format, je otevřená specifikace pro formát souborů využívaných kancelářskými aplikacemi vytvořená pod záštitou neziskového sdružení OASIS. Zastřešuje celé portfolio kancelářských souborů počínaje textovými dokumenty, konče u databází či třeba prezentací.

Jejím úkolem je sjednotit používané formáty u většiny kancelářských balíků a tím zjednodušit i jejich přenositelnost. Snadná přenositelnost dokumentů je zajištěna především díky jazyku XML.

Každý z dokumentů obsahuje více souborů, přičemž každá část dokumentu je popsána zvlášť. Výsledek je poté zkomprimován a zabalen do archivu ZIP, což umožňuje snadnou obnovu dat, snazší zabezpečení a samozřejmě také menší velikost.

OpenDocument je samozřejmě schválen mezinárodní normou a jeho používání doporučuje jak Evropská komise, tak i Ministerstvo informatiky ČR. Nalézt jej můžete v mnoha kancelářských aplikacích rozličných výrobců. Jako příklad mohu uvést bezplatné balíky OpenOffice.org, LibreOffice či třeba OxygenOffice.

OpenOffice za ODF a MS Office za Office Open XML

Přímým konkurentem je samozřejmě specifikace Office Open XML, která byla vyvinutá Microsoftem a stala se standardem skupiny ECMA International. Office Open XML využívá stejně jako OpenDocument jazyku XML a dokumenty jsou zkomprimované v archivu ZIP. I hlavní cíl této specifikace je zcela shodný – zjednodušit přenositelnost. Důraz je kladen na menší velikost a především na vyšší bezpečnost, což zajišťuje právě archiv ZIP.

Protože za vývojem této aplikace stojí Microsoft, je pochopitelné, že Office Open XML je majoritní specifikací formátů pro Microsoft Office.

O Office Open XML a novinkách, které tato specifikace přinesla, jsme již v našem magazínu psali. Podrobnější informace si můžete přečíst zde.

Porovnání vnitřní struktury obou standardů – konkrétně se jedná se o tabulkové formáty

Největší rozdíly

Krátké představení je za námi, a tak se můžeme pustit do vlastního srovnání. Největším rozdílem obou specifikací jsou samozřejmě používané koncovky. Pro příklad vezmu textové dokumenty, které mají v případě OpenDocument koncovku .odt, zatímco pro Microsoft (dále jen MS) Word .docx bez s maker a .docm s makry. Dalším velkým rozdílem je vnitřní struktura, kvůli níž se zhoršuje přenositelnost. Aplikace musí podporovat obě specifikace nebo jen jednu, což přináší právě problematickou přenositelnost.

Vnitřní struktura Office Open XML je přizpůsobena binárním formátům používaným ve starších MS Office. Tato část je částečně svázána s licencí, neboť komponenty potřebné pro zpětnou kompatibilitu stále podléhají uzavřené licenci. U OpenDocument může podobná situace také nastat, nicméně všeobecně je OpenDocument otevřenější.

Srovnávací tabulka

Velikost souborů, kterou můžete vidět v tabulce, je menší v případě Office Open XML. Jedinou výjimkou jsou dokumenty obsahující prezentace, zde je menší velikost doménou OpenDocument. Evropská komise doporučuje OpenDocument do komerční sféry a tuto specifikaci se snaží protlačit především do státní sféry. OpenDocument však lehce zaostává v tabulkovém formátu, což je postupem času zlepšováno.

Nejčastější zastoupení OpenDocument je ve zdarma dostupných kancelářských aplikacích, nicméně OpenDocument využívají i mnohé komerční produkty. Office Open XML můžeme nalézt nejenom u produktů vytvořených Microsoftem, ale také dalších projektů. MS Office 2007 SP1 a novější umí bezproblémově pracovat se všemi formáty specifikace OpenDocument. U starších produktů tato podpora bohužel neexistuje. Naproti tomu OpenOffice.org, LibreOffice a podobné kancelářské balíky nemají problém jak s OpenDocument, tak i Office Open XML. Jediný problém nastává v případě tabulek.

Závěrem

Při srovnání obou specifikací můžeme dojít ke snadnému závěru – obě mají velmi podobné vlastnosti a obě jsou v podstatě nedokonalé. Mnohem efektivnější by totiž bylo vyvíjet jeden jediný standard, což by usnadnilo práci nejenom vývojářům, ale především všem uživatelům, ať už těm domácím nebo těm z firemní sféry.

Ve většině produktových soubojích je konkurenční boj žádaný, neboť popohání vývojáře ve zlepšování a často také koriguje výši ceny. V tomto případě je však konkurence krajně nežádoucí a současná situace se zcela vymyká všem původním plánům o zavedení jednotných kancelářských formátů.

Vítěze tedy podle mého názoru nelze určit.