Vytáčený internet aneb Když jsme čekali na Godota

V současné době je internet jedním ze základních komunikačních prvků. Uživatelům přináší v lecčem velmi slušný komfort a jeho rychlost i ceny nás již obtěžují mnohem méně. Nebylo tomu však vždycky. Před více než deseti lety byl internet plný statických obrázků, textu a čekání. Nahlédněme tedy do doby, kdy byl dial-up nuceným standardem.

Jako v přeplněné čekárně

Vytáčené připojení k internetu bylo jakousi předpotopní dobou z hlediska současného rychlého internetu. Každá minuta byla ceněna zlatem a uživateli nezbývalo nic jiného než pořádně tuhý kořínek a čekat, čekat a čekat. Pravdou sice je, že webové stránky byly podstatně jednodušší a neobsahovaly žádné flashové reklamy, videa ani složitou grafiku. Vše bylo jednoduché a složené zpravidla jen z textu a několika obrázků s nízkým rozlišením. Hrálo se na každý kilobajt. To samé lze říci i o elektronické komunikaci. VoIP volání bylo pro širší veřejnost snem a u e-mailových příloh musel uživatel opravdu šetřit s velikostí příloh.

A jak vlastně „pověstné“ komutované připojení fungovalo? Funkce byla jednoduchá, neboť se využívalo starých analogových sítí, které byly téměř v každé domácnosti. Byl zapotřebí modem, který od uživatele obdržel digitální signál, nebo-li slet jedniček a nul definovaný určitými pravidly. Poté jej převedl na signál analogový, který vzápětí putoval k serveru (ten musel být „vytočen“), kde byl opět signál převeden zpět na diskrétní signál tzv. demodulátorem (modem – modulátor a demodulátor). Rychlost se zpravidla pohybovala maximálně na 56 kb/s (díky digitalizaci telefonních ústředen), což je při dnešních rychlostech v jednotkách až stovkách megabitů za sekundu směšná rychlost. 56 kb/s je také fyzikálním maximem telefonních linek, proto se brzy přecházelo na novější technologie, jako ISDN či ADSL.

„Mluvící“ modem jako muzejní exponát

Mnozí uživatelé nezapomenou na autentický zvuk pracujícího modemu, který byl nedílnou součástí tehdejšího připojení k internetu. V současnosti je tento zvuk naštěstí pouhou vzpomínkou a my si užíváme vysokou rychlost internetu. Je totiž velmi pohodlné si z domova zaplatit účet za telefon, zavolat kamarádovi třeba na Nový Zéland či poslat celé rodině archiv se všemi fotografiemi z rodinné oslavy. S klidným svědomím tedy můžeme uzavřít naše okno do minulosti, které jemně proplulo vzpomínkami na dial-up.