Google Chrome - Nejmladší z nejpopulárnějších prohlížečů

Najít ten správný webový prohlížeč, který by skutečně naplno splňoval všechny požadavky, jež do něj uživatel vkládá, není snadné. Z hlediska čistě technického se hledání toho správného prohlížeče s trochou nadsázky dá přirovnat pátrání po tom pravém partnerovi, který na každého jednoho z nás někde venku v životě čeká.

Google Chrome, jímž se dnes budeme zabývat více dopodrobna, si zaslouží vlastní článek nejen z toho důvodu, že momentálně patří společně s Firefoxem a Internet Explorerem k nejpopulárnějším webovým prohlížečům, ale také kvůli tomu, že rychlost, jakou se mu podařilo získat celé zástupy spokojených uživatelů, je přinejmenším pozoruhodná.

Tenkrát před lety

Úspěšná historie prohlížeče Google Chrome se začala psát v září roku 2008, kdy světlo světa spatřila prvotní beta verze, určená pouze pro systémy Windows. Už na ní je ovšem dobře vidět, jakým směrem se vývojářský tým rozhodl vydat. Zatímco většina ostatních prohlížečů se v té době snažila uživatelům s přibývajícími verzemi nabízet různá vylepšení převážně technického rázu, Chrome byl od počátku vytvářen tak, aby jeho používání bylo co možná nejsnadnější i pro lidi, kteří si k počítači, potažmo internetu, sednou poprvé v životě.

První verze Google Chrome z roku 2008.

První betaverze byla víceméně prostá závažnějších chyb a kromě toho také nabízela pestrou škálu více než čtyřiceti podporovaných jazyků, mezi nimiž se dokonce nacházela i Čeština. Na první pohled se to může jevit jako prkotina, ale vězte, že pro účely tohoto článku jsme provedli lehkou sondu v zástupech našich známých a valná většina jich na otázku, kdy se poprvé rozhodli vyzkoušet Google Chrome, odpověděla, že ve chvíli, kdy zjistili, že se v něm počítá s českou lokalizací.

Google Chrome nezůstal v betaverzi příliš dlouho, v podstatě jen necelé dva měsíce. Už na začátku prosince roku 2008 vyšla jeho první plná verze. Prohlížeč se už před tím těšil nemalé popularitě, ale oficiální spuštění jej vystřelilo ještě o několik tříd výš a do konce měsíce se zařadil na seznam pěti nejpoužívanějších webových prohlížečů. Jen pro zajímavost – nejpoužívanějším prohlížečem se toho roku stal Internet Explorer.

Doplňky a JavaScript

Prvního upgradu se Chrome dočkal v květnu roku 2009, čili nějakých šest měsíců po vydání. Zhruba půlroční prodlevu mezi vydáváním jednotlivých verzí vývojáři dodržují v podstatě dodnes, až na pár výjimek, kdy do prohlížeče formou předčasně vydané aktualizace přidali zcela novou funkci, například podporu cloudového tisku.

Chrome se sice hned od vydání těšil překvapivě vysoké popularitě, ale všem bylo jasné, že jen díky celkové jednoduchosti si vysoké počty spokojených uživatelů neudrží. Prvotní aktualizace, které pro něj vycházeli, tak převážně měli za cíl přidat do něj funkce a prvky, jež byly v případě konkurenčních prohlížečů již několik dlouhých měsíců brány jako samozřejmost. Například ve čtvrté verzi do něj byla přidána podpora stahovatelných doplňků podobných těm, které je možné nalézt například ve Firefoxu.

V jedné z prvních aktualizací dostal Chrome do vínku podporu cloudového tisku.

Jednou z věcí, na které si vývojáři v počátcích vývoje Chromu hojně zakládali, byla podpora JavaScriptu a zejména rychlost, jakým prohlížeč dokázal kód napsaný v tomto jazyce interpelovat. Už od vydání první verze Chrome patřil, co se rychlosti práce s JavaScriptem týče, mezi naprostou špičku, ze které byl sesazen až v roce 2013, když se propadl za Firefox a Operu.

Chrome se prohlížečem s nejrychlejší interpelací JavaScriptu stal opětovně hned po vydání následující, v pořadí již osmadvacáté, verze, v níž se vývojáři rozhodli přejít na používání vykreslovacího jádra Blink, které nahradilo dosavadní WebKit.

Současnost

Google Chrome dorazil v únoru letošního roku do verze 48. Poslední verze s sebou přinesly především odstranění několika výrazných bezpečnostních chyb a také snahu posunout o kousek dál verzi pro operační systém Linux, která se však nesetkala vždy s pozitivními ohlasy.

Na Windows patří Google Chrome mezi nejpopulárnější prohlížeče. V případě Linuxu tomu však kvůli řadě problémů není.

I když má Chrome stále několik slabých míst, o nichž však jeho tvůrci zajisté moc dobře vědí, statistiky hovoří jasně. V roce 2015 byl suverénně nejpoužívanějším webovým prohlížečem a v prosinci jeho služeb využívalo téměř sedmdesát procent uživatelů. V anketě, kterou jsme pro vás připravili na našem webu, však stále svádí poměrně vyrovnaný souboj s Firefoxem a Internet Explorerem, což je přinejmenším podivné, protože soudě podle dat agentury Starcounter je jedinou zemí v Evropě, kde Chrome nedominuje, Německo, kde lidé dávají přednost Firefoxu.